ZOO Praha
V neděli jsem se snad poprvé vydal do Zoo Praha s tím, že budu fotit tak, jak se v zoologické zahradě fotit má...
...tedy nepřecházet od zvířete k zvířeti a neklást si za cíl proběhnout celou zoo. Tentokrát jsem si našel novou expozici ptačího světa. Vedle velmi exotickýa a pozoruhodných člunozobců afrických, jsou tu k vidění čtyřii různé biotopy, i se svými opeřenými obyvateli.
Prvním z nich je prostředí australského mokřadu, konkrétněmokřadů Paroo. Ze zvířat zde žijí ledňáci modrokřídlí, lelkouni soví, holubi bronzovokřídlí a flétnáci austraští. Z těch to druhů bych doporučil k fotografování nejspíše ledňáka modrokřídlého, který často jako jediný vysedává na větvích před vhodným pozadím.
Návštěvník dále přejde do mokřadů Jižní Ameriky a Afriky. V této expozivi se dají pořádně fotografovat snad jen druhy, které pobíhají nebo odpočívají na zemi, protože ostatní,
byť větší a často i atraktivnější druhy vysedávají na větvích, kde pozadí tvoří černá síť s modrou oblohou. Na zemi najdeme například slípku modrou, ibise rudého, či racka šedohlavého. Na stromech zase vysedávaní volavčíci člunozobí, kolpíci růžoví nebo zejozobové afričtí.
Pro mě nejpříjemější expozicí byly jednoznačně mokřady Evropy. Asi kvůli mému oblíbenci tenkozobci opačnému (kterého jsem zatím bohužel neviděl ce volné přírodě) a velice zajímavým pisilám čáponohým. Najdeme tu také v česku se vyskytující druhy dudka chocholatého, mandelníka hajního, jespáka bojovného a vodouše rudonohého. V porostu se také skrývá bukáček malý. Jedná se také o voliéru, kde se mi nejlépe fotografovalo. Pokud si najdete čisté místo, můžete fotit úplně od hladiny a zachytit opeřence při koupeli, která je například u tenkozobců velmi zajímavá.
Návštěvu velmi doporučuji a také radím přečíst si i informační tabule, protože člověk nikdy neví, kdy bude tyto informace potřebovat ve volné přírodě. Fotografie z návštěvy naleznete v sekci No wildlife.